Pro L.

Tohle je trochu speciální příspěvek. Je osobitý a napsaný jinak, než ty ostatní. Je inspirován nedělní oslavou nového života, ale věřím, že se v něm najde každý. I Ty.

Chlad. Neděle. Prázdné město. 

Ohlušující ticho. 

Auto. Člověk. Kroky.

Den, který bych na první pohled nenazvala plným života. 

Ale. 

Vcházím do cihlové budovy a s teplem na těle přichází i teplo pro duši. 

Jeden úsměv střídá druhý. 

Objímám jeho, ji i Tebe.

Tohle místo nazývám svým domovem. Naším domovem. 

CityHouse♥

Domov. Láska. Radost. Odpuštění. Přátelství. Rodina. 

To všechno je pro mě CityHouse.

Místo, kde se setkáváme s Bohem. Já. Ty. On i Ona. Všichni. 

Místo, kde Bůh obměkčuje mé srdce. 

Místo, kde Bůh jedná. 

Kde Bůh odpouští. 

Kde miluje. 

Kde JE. 

Právě tady se učím chápat Boží perspektivu. 

To, co pro mě je jen jedna věta, je v Božích očích klíč k srdci člověka. 

Klíč, který se zdá být nepatrný tak, že přehlíží ho můj zrak. 

Klíč, který odemyká nejhlubší komůrky srdce však. 

Komůrky srdce mého, tvého, našich. 

Já říkám jednu větu, Ty poznáváš lásku a život.

Ale není to o té větě jen, je to o tom, co dělá Ten. 

Ten, který miluje a slz na našich tvářích lituje. 

Ten, který za ruku bere a životem vede. 

Ježíš. 

Chci do srdce lidí se dívat jeho očima, slyšet ticho jeho ušima. 

Chci dotýkat se lidí. Srdce na srdce. Duše na duši.

Užívej radosti, lásky a života.

Žij. Žij lásku, světlo i tmu. Život i smrt. 

Protože ve všem je Ten.

Jemu chci věnovat svůj každý den. 

Piš svůj životní příběh tak dychtivě a s takovou vášní, že se do Tebe otiskne♥