Řekni jen:Děkuji!

Ahoj. Dneska jsem celkem dlouho přemýšlela, který kousek sebe Ti přes klíčovou dírku ukážu. A nemůžu si pomoci, ale bude to o děkování. Je to věc, kterou občas dělám tak automaticky, že si ani neuvědomuji tu hloubku, kterou to slovo ve skutečnosti má. Od mala mě učili, že se děkuje. Tak jsem to vzala jako něco, co se prostě dělá. Ale poslední měsíce si začínám více a více uvědomovat, že slovo DĚKUJI má mnohem hlubší význam a moc, než jsem si dosud připouštěla.

Většinou jsem byla zvyklá děkovat za něco, co jsem dostala-dárky, jídlo, pití, peníze. Ale poslední dobou si uvědomuji, že více jsem vděčná za čas, který mi lidé věnují. Protože ten se koupit nedá, tudíž člověk, který si na mě udělá čas, mi jej daruje. A to je pro mě velmi vzácné. Obětovává něco jiného, aby byl se mnou. A hlavně, jak rostu, mění se mi i priority. Začíná mi docházet, že stejně největší štěstí a bohatství mám v lidech okolo sebe.

A chci tady dneska říct, že děkování není projevem slabosti. Občas za některé věci poděkovat je velmi těžké, a právě v tom se projeví Tvůj charakter, čtenáři.

Například poděkovat rodičům za to, jak nás vychovali, poděkovat profesorovi za to, že nás při psaní bakalářky tak dusil, aby z nás vlastně dostal to nejlepší. Poděkovat za prohru. To pro mě bylo asi nejnáročnější. Děkovat za to, že jsem prohrála něco, na čem mi opravdu záleželo. Poděkovat Bohu, poděkovat lidem. To chtělo hodně odvahy, zapírání ega a velkou pokoru. Ale právě v těchto momentech si nejvíce uvědomuji, co VŠECHNO v životě mám. A musím s děkováním pokračovat.

Na děkování a obecně vděčnosti mě hrozně baví to, že když jednou začnu, tak se to kupí tak moc, že nemůžu skoro přestat a děkuji pak úplně za všechno. A občas je moc fajn si ty věci vyjmenovat. Věci, které máme a často je bereme za samozřejmé.

Já jsem si třeba dneska uvědomila, když jsem teď vystřídala trochu jídelníček, za kolik dalšího jídla mohu být vděčná. Za to, jak fungují chutě, vůně a pestrost.

Včera jsem se vracela z obchodu a bylo po dešti. A nevím, jestli to máš taky tak,čtenáři, ale já prostě miluji tu vůni, která se objeví po dešti. Mokré hlíny, chodníků, trávy, lesa. Tak jsem si včera uvědomila, jak je nádherné si všímat takhle malých detailů a děkovat za to, že si je mohu užívat.

Pokud čteš tento článek, znamená to, že jsi velmi bohatý člověk. Bohatý nejsi jenom penězi. Jsi bohatý v tom to, že máš přístup k internetu, máš notebook, mobil nebo tablet, kde tento příspěvek čteš. Máš elektřinu, pitnou vodu v kohoutku, teplou vodu ve sprše. Máš co na sebe a nějaké jídlo v lednici.

A takových maličkostí je ve tvém životě spousta. Jenom se na ně musíš chtít dívat a uvědomit si, jakou hodnotu pro Tebe mají. A abys mi věřil, tak Ti klíčovou dírkou ukážu, za co jsem vděčná já, jo? Aby sis nemyslel, že to píšu jenom tak.

Za co jsem dnes vděčná?

1) Jsem zachráněná

2) Jsem milovaná

3) Mám nový den, který mohu žít

4) Jsem zdravá

5) Mám rodinu♥

6) Mám přátelé♥

7) Mám, kde spát

8) Mám, co jíst

9) Mám radost ze života

10) Můžu STUDOVAT♥

11) Objevila jsem dnes nové chuťové kombinace

12) Mám doma TEPLO♥

13) Mám svobodu

14) Mám milující církev♥

15) Mám práci

16) Mám doma knihy♥

17) Umím jazyky

18) Můžu svobodně cestovat skoro po celém světe

19) Slyším hudbu

20) Vidím moje krásné Brno

.

.

.

A tak bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho. Už jsem to psala v jednom z minulých příspěvků, ale raduji se z maličkostí. A jsem za ně vděčná. A učím se děkovat lidem. Jenom za to, že jsou. Že jsou tady pro mě. Jsem vděčná za jejich úsměvy, objetí, tanečky, zpívání, radost a energii. Za jejich vášeň. Za jejich život. Za svůj život.

Učím se děkovat a být vděčná. Pokud chceš bohatší život, začni taky děkovat a zjistíš, že jsi nejbohatší člověk. Ne penězi, ale něčím mnohem cennějším. Svým životem♥. Nezapomínej na to. Na ŽIVOT budeš vzpomínat, ne na to, kolik peněz máš na účtě. Buď více vděčný a žij (srdcem)♥

Chci Ti napsat Děkuji! A myslím to vážně. Děkuji, že čteš. A zkus děkovat víc, za to Ti budu vděčná♥